lllllll Aktuálně: mě nic nenapadá :D


<<< hudba co mě fascinuje lll

<<< on má tak dokonalej hlas! :3
 

Noo...

25. srpna 2011 v 14:00 | Mitsuki |  Kraviny a moje kecy
Chci jen říct, že se omlouvám, že tu zase dlouho nic nepřibývá...jsem hrozná, já vím...ale fakt nevím, kdy zase něco napíšu, pochybuju že to bude do začátku šk. roku =) Nemám na to vůbec náladu.

Diplom od a pro Lenicku :)

7. srpna 2011 v 22:00 | Mitsuki

 


Naruto cosplay

6. srpna 2011 v 17:35 | Mitsuki |  Cosplay
Tak jsem se dneska nudila a napadlo mě, že už jsem dlouho nevyfotila žádný cosplay fotky...tak jsem vzala do ruky foťák :D nic moc, jsou vážně jen tak z nudy
víc v celém článku



Pá pá

22. července 2011 v 23:57 | Mitsuki |  Blog
Tak zase jednou po roce jedem na dovču, bohužel jsem nestihla nic přednastavit ani napsat, takže dřív jak za týden tu nic nepřibyde...
Uvidíme jestli tam bude čas na psaní, možná se o něco pokusím ;) Snad se vrátim živá a nic mě tam nesežere nebo tak podobně =D
Tak si užívejte prázdnin co to jde a za týden ahoj =)

Mitsuki


Ze života jednoho optimisty

21. července 2011 v 15:39 | Mitsuki |  Sasunaru - jednorázovky
Tak třetí díl Life story bohužel nejspíš před odjezdem nestihnu, místo toho tu ale máte tuhle krátkou a depresivní jednorázovku. Chtěla jsem se vypsat ze špatný nálady a celkem se mi záměr povedl. Tak doufám, že se bude líbit =)

Je to tak samozřejmá věc. Každý na tomhle světě ji vlastní a je na něm, jak s ní naloží. Život, tolik obyčejný. Proč tedy mám pocit, že ho nezvládám? Že nežiju. Spoustu lidí říká, že bez přátel se nedá žít. Možná, že to je můj problém? Kdybych alespoň neměl tak nízké sebevědomí. Jediná moje šance, jak se s někým seznámit, je přes alkohol. Stačí mi málo, jen abych si dodal trochu odvahy. Jenže koho baví sedět sám u baru, když za ním stejně nikdo nepřijde? Chybí mi láska. Přátelství. Tolik moc! Abych nebyl na tomhle světě tak sám. Rád se bavím, směju, mám rád zábavu. Ale jak dlouho už jsem nepocítil to štěstí kolem sebe? Nějaký rok to bude. Miluju svojí kytaru, která mě drží nad vodou. Vždycky po večerech si sednu do otevřeného okna a hraju. Dívám se na hvězdy a sním o lepším životě. Vlastně bych si neměl stěžovat. Mám kde bydlet, mám co na sebe, mám co k jídlu a dostatek peněz. Ale k čemu všechny tyhle věci, když to, po čem toužím, nemám? Chci toho moc, když si jen přeji poznat přátelství? To skutečné, kde se jeden může opřít o druhého. Kde bych se měl s kým smát a povídat si o krásách života. Život je krásný, pořád tomu někde v hloubi duše věřím. Jsem až moc velký optimista na to, abych svět kolem sebe nenáviděl. Ráno, když jdu do práce a kapky rosy na trávě se třpytí ve vycházejícím slunci. Kolem poletují motýli a ptáci svým zpěvem dělají lidi kolem sebe šťastnějšími. No není to krásný pohled? A večer, když naopak slunce zapadá a obloha se zbarví do růžové, jak po ní plují červánky. Občas se jdu projít do lesa, nadýchat se čerstvého vzduchu. Šeptám svoje prosby do stromů a doufám, že je někdo uslyší…
Proč jsem vlastně zůstal takhle osamocený? Už ani nevím. Nikdy jsem mezi lidmi nebyl oblíbený, ale pár kamarádů jsem měl. I ti na mě ale postupem času zanevřeli. Nevím proč. Vždycky jsem se snažil s lidmi vycházet dobře, nemám rád hádky a troufám si říct, že jsem i celkem milý. Tak proč? Nejspíš o takové lidi není zájem. Nezbývá mi nic jiného, než snít o něčem, co neexistuje. Dělám to rád. Občas před spaním si lehnu do postele, dám si ruce za hlavu, zavřu oči a sním.


A life story 2

20. července 2011 v 19:01 | Mitsuki |  Sasunaru - kapitolovky
Tak jo, tady je další díl, doufám že stihnu napsat ještě 3ku, než odjedu. Komentáře potěší =)

Vyšli jsme ven, kde už byla tma, a foukal studený vítr.
"Je tu docela zima." Zachumlal jsem se víc do svojí mikiny.
"Můžu tě zahřát, jestli chceš." Nabídnul se a já i přes značnou dávku alkoholu věděl, o co se teď snaží.
"Ne. To je dobrý." Odmítnul jsem a pomalu jsme se rozešli ulicí dolů.
"Skočim to jenom vyhodit." Zvedl ruku s nějakým papírkem a rozešel se ke koši na protější straně ulice zrovna ve chvíli, kdy projíždělo auto.
"Proboha Sasuke pozor!" vykřiknul jsem, když se řítilo přímo na něj. Přiskočil sem k Sasukemu, rychle ho chytnul a odtáhnul z vozovky akorát ve chvíli, kdy tím místem projelo auto.
"Děkuju, ale já jsem ho viděl, nevlezl bych pod něj…" řekl a otočil se na mě, takže jsme stáli naproti sobě a já ho držel kolem pasu.
"Uhm…jasně…promiň…"
,To bylo pěkně trapný,´pomyslel jsem si a chtěl jsem Sasukeho pustit, on ale obtočil ruce kolem mého pasu a natisknul si mě na sebe.
"Neomlouvej se pořád." Pousmál se a díval se mi do očí tak zvláštně, až jsem se pod tím pohledem ošil. Moje tváře dostali růžový nádech ve chvíli, kdy mi dlaní přejel přes zadek.
"Jsi sexy, když se červenáš, víš to?" zašeptal a obličejem se přiblížil k tomu mému. Očima sledoval moje rty a za okamžik jsme se políbili. Bylo to, jako by mým tělem projel elektrický proud a Sasuke měl tak měkké rty, že jsem se od nich nemohl odtrhnout. Ignoroval jsem dívčí vyjeknutí kousek od nás a dva hlasy, které si začali o něčem nadšeně povídat. Jazykem mi vnikl dovnitř úst a já se omámeně přidal. Tolik jsem po tomhle okamžiku toužil, moje ruce se rozeběhly po jeho zádech a já vdechoval jeho vůni, kterou jsem si zamiloval ještě více. Až když se jedna jeho ruka dostala pod mojí košili a jeho koleno se pomalu sunulo k mému rozkroku jsem ho zastavil. Odlepil jsem se od něj a posmutněl jsem.
"Mám tě sice rád víc, než bych chtěl, ale nestojím o to bejt tvoje hračka na jednu noc, jako všichni ostatní. Ví to o tobě snad každej, Sasuke, jak využíváš toho, že seš tolik oblíbenej." Otočil jsem se a rozešel jsem se pryč. Za chvíli mě ale doběhl a zastavil.
"Počkej. Já to nemyslel tak, jak sis to vyložil. Jen jsem se nechal trochu unést…"
"Jo, tak se unášej s někym, kdo o to stojí!" vyškubnul jsem se mu a šel dál.
"No tak, vrať se se mnou zpátky. Bylo nám spolu fajn, ne? Zábava ještě neskončila, pojď si sednout. Prosím…" mumlal mi do ucha a já se nakonec nechal přesvědčit. Vrátili jsme se zpátky do klubu a objednali si další pití. Dával jsem si na něj ale už větší pozor, než předtím.


A life story

19. července 2011 v 14:44 | Mitsuki |  Sasunaru - kapitolovky
Vim že jsem hrozná, mam ještě rozepsaný povídky a začínam psát další, no vlastně původně tohle měla bejt nevinná jednorázovka a teď už mam vymyšlený, jak to bude pokračovat :D Tak snad se bude líbit :)

Jsem Naruto Uzumaki a rád bych vám pověděl něco z mého života. Moji rodiče vedli typicky spořádaný život a už od malička mě vedli k tomu, abych byl jako oni. Táta pracoval jako manažer v jedné firmě a máma sekretářka ředitele jedné významné společnosti. Oba vystudovaní s diplomem mi celý život vtloukali do hlavy, jak je učení a škola důležitá, plánovali mi, na jakou vysokou půjdu, že budu mít vysoký a dobře placený místo a neexistovala pro ně jiná možnost. Doma mluvili slušně a mě kárali za každý sprostý slovo, který jsem před nima řekl. Chtěli, abych chodil slušně oblečený, podle jejich vkusu a nutili mě něco, v čem sem se ani trochu necítil dobře. Na všech rodinných srazech nebo firemních večírcích a podobně o mě mluvili, jako kdyby měli zázračný dítě. S přicházející pubertou mě dokonce předhazovali fotky různých holek z bohatých rodin a "nenápadně" se pokoušeli, abych se s některou sblížil, protože si prý stejně jednou budu muset najít slušnou a vychovanou manželku, která se bude dobře starat o naše děti. Chtěli, abych byl dokonalý a nedokázali si připustit, že by něco nebylo podle jejich plánu.
Jenže já jsem byl jejich úplný opak.
Učení mi už od malička nešlo a choval sem k němu jakýsi odpor. Ve škole jsem byl problematické dítě a učitelé si se mnou nevěděli rady. Zhnusil sem si totiž studium ještě víc kvůli tomu, jak mi ho rodiče neustále připomínali. A tak jsem školu flákal jak se dalo, doma jsem většinou jen dělal, že se učím a přitom jsem hrál hry na počítači, ve škole jsem věčně nedával pozor a tak když mě vyvolali k tabuli, vůbec jsem nevěděl, co mám dělat. Samozřejmě že táta s mámou šíleli, měl jsem kvůli tomu spoustu zákazů a spoustu krát mě seřvali, párkrát se táta taky neudržel a jednu pěkně mířenou mi napálil. Uznávám, že jsem si to někdy zasloužil.
Slušný chování taky nepatřilo k mým přednostem, většinou jsem dřív mluvil a až pak myslel, navíc jsem byl dost drzý a tak jsem se ani nestyděl tetičce říct, že má vážně odporný kabát, nebo naší tlustý sousedce, že její voňavka je příšerně sladká a je vhodná leda pro lacinou děvku.
Nenáviděl jsem chodit slušně oblečený. Nikdy jsem se necítil v tom, co mě předhazovali a jít někam do společnosti v obleku a lakovaných botech bylo utrpení. Rád jsem nosil rozdrbaný kecky, pohodlný džíny a tričko, ve kterým jsem se cítil dobře. Vlasy jsem nosil rozcuchaný a jednou jsem dokonce utekl z domu, když se mě máma pokoušela dotáhnout k holiči a nechat ostříhat na hodně krátko a kvůli tomu jsme se pohádali. Vrátil jsem se ještě ten den uprostřed noci opilý, protože jsem potkal kamaráda a nenechal jsem se dlouho přemlouvat k "jednomu pivu." Po tom jsem měsíc nemohl skoro nikam chodit a máma dělala, že se mnou nemluví.
Ale ten poslední a největší problém byli a pořád jsou holky. Je mi teď osmnáct a máma se pořád vyptává, jestli už nějakou mám. Většinou to nějak zakecám nebo zamumlám, že sem tam se nějaká objeví, ale nic z toho není a tak podobně.
Realita se má ale tak, že jsem už dva roky zabouchnutej a to pořádně. Jen to není podle rodičovských představ spořádaná a bohatá žena, ale můj příšěrně-sexy-dokonalej spolužák. Jo, jsem gay. To, že jsem trochu jiný než ostatní, jsem si uvědomil kolem 13-tého roku, kdy moji vrstevníci začali pokukovat po holkách a jejich hlavním tématem bylo velikost poprsí dívek ze školy. Nebralo mě to, stejně tak jako když slintali nad fotkama modelek ve spodním prádle nebo i bez něj, se mnou to ani nehlo. V tom věku si je sice jen málokdo jistý svou orientací, já ale věděl, že heterosexuál určitě nejsem. Postupem času jsem přišel na to, že mě přitahují muži a pak jsem se zamiloval do něj. Do Sasukeho Uchihy.


Písnička kterou si musim pouštět pořád dokola :D

19. července 2011 v 9:51 | Mitsuki |  Kraviny a moje kecy
Ona je úžasná a navíc má skvělej klip, takže se teď od ní nemůžu odtrhnout :D♥



A diplom od Kagamine Rin :D

13. července 2011 v 19:44 | Mitsuki |  Diplomy
Děkuju moc, je krásnej ^^



Kam dál