lllllll Aktuálně: mě nic nenapadá :D


<<< hudba co mě fascinuje lll<<< on má tak dokonalej hlas! :3

Poloviční láska

8. července 2009 v 20:26 | Mitsuki |  Sasunaru - kapitolovky
Jak jsem slíbila, je tu! Úplně první povídka na tomhle blogu. Snad se vám bude líbit. :) Pište komentíky, potěší to! :) Klik na Celý článek

Seděl jsem na parapetu a díval se na noční oblohu. Hvězdy ten večer zářili víc než obvykle, a mě každá z nich připomínala jeho oči. Ne, jeho oči jsou krásnější než tyhle hvězdy. Jsou to totiž ty nejkrásnější oči na světě.
Slezl jsem na zem a lehnul jsem si do postele. Zítra máme nějakou misi a tak se chci alespoň dneska vyspat. Dlouho jsem ale nemohl usnout. Přemýšlel jsem, jestli mu to říct a riskovat tak naše přátelství. A nebo nechat moje city nevyřčené, a zůstat sám s bolestí v srdci…Nikdy jsem si nemyslel že já, Sasuke Uchiha, se budu muset takhle rozhodovat. K čemu by to vlastně bylo, kdybych mu to řekl? Stejně by mě odmítnul, tak proč? Proč je to rozhodování tak těžké? Po chvíli jsem se pomalu propadal do říše snů, a všechny moje myšlenky patřily jen jemu…
Došel jsem na most, kde jsme měli sraz s naším týmem. Sakura i Naruto už tam byli, jenom sensei měl jako vždycky zpoždění. Opřel jsem se o zábradlí a snažil se koukat někam jinam než na to, jak Naruto pořád lítá kolem Sakury, která se pro změnu zajímala jenom o mě. Nesnášel jsem to. To jak se na mě Sakura pořád lepí a nechápe že o ní nestojím a taky to, že Naruto se jí pořád snaží sbalit, to mi ale vadí o něco víc. Když po třech hodinách, jak už bylo jeho zvykem, Kakashi dorazil, vysvětlil nám misi a vyrazili jsme společně do lesa. Namířeno jsme měli do Vodní země, protože tam byli záplavy a tak máme pomoct odstranit škody.
Když už byl večer, našli jsme nejbližší vhodné místo a tam jsme rozložili stany. Byli ale jenom dva, a tak nás Kakashi rozdělil. On bude se Sakurou a já s Narutem. Při té představě, že se budu celou noc mačkat s Narutem v jednom malinkém stanu, se mi rozbušilo srdce. Aspoň že ne v jednom spacáku. I když…Radši jsem zalez dovnitř a zalehnul sem.
Za chvíli tam přišel i on. Když si chtěl lehnout, musel sem se šoupnout víc na kraj, ale i tak jsme byli u sebe až nebezpečně blízko.
Z mojí fantazie o tom, co by se teď mohlo stát, mě vytrhl jeho hlas.

,,Hele, Sasuke?"

,,Hm?"

,,Co si myslíš o Sakuře?" zeptal se mě a já jsem ztuhnul. Nechtěl sem se s nim bavit zrovna o tutej růžovlasej čubce a jakákoliv zmínka o ní mě dokázala pořádně naštvat.
Nesnášel jsem jí, ten její upištěnej hlas, její růžový vlasy i to, že se líbí Narutovi a dolejzá pořád za mnou.

,,Proč se ptáš?"

,,No…víš, mam jí hrozně rád a štve mě, že se o mě ani trošku nezajímá! Nevim, čim jí mam zaujmout" řekl posmutněle.

"Ehm no…to vážně nevim Naruto. Promiň." Ano, vím Naruto. Ty se jí nesnaž zaujmout vůbec, já jsem ten, kdo tě doopravdy miluje!!
O chvíli později už jsem spal a zdáli se mi hezké sny, hlavními postavami jsem byl já s Narutem…
Ráno mě ale probudila docela nepříjemná věc. Můj kamarád tam dole stál poslušně v pozoru a dožadoval si pozornost. Co teď?! Otočil jsem se za sebe, Naruto ještě spal a pravidelně oddechoval se spokojeným výrazem ve tváři. Potichu jsem vylezl ze stanu a chtěl zajít o kousek dál abych vykonal jistou činnost, ale to že Kakashi už je vzhůru a sedí venku, mi trošku uniklo. Stál jsem před stanem s nepřehlédnutelnou boulí v kalhotech a koukal na něj jak idiot, on na tom byl stejně, teda až na tu bouli. Zalít jsem co nejrychleji to šlo do nejbližšího křoví a odtud jsem se dostal trošku dál od nich. Opřel jsem se o strom, rozepnul kalhoty a…
Další večer probíhal o něco hůř. Naruto pořád mluvil jenom o Sakuře a mě to strašně lezlo na nervy. ,Naruto, drž už sakra hubu. Ta otravná kráva mě fakt nezajímá! JÁ tě miluju!´ pomyslel jsem si, ale nakonec jsem řekl něco jiného.

,,Umm Naruto, nechceš už jít spát?"
,,J-jasně, promiň." S tímhle jsem usnul. Ráno po snídani jsme vyrazili dál do Vodní země. Odpoledne jsme tam byli. Dostali jsme klíče od pokojů, zase byli jenom dva a obsazení zůstalo stejné. Celý den jsme nosili těžký klády a tak jsem po příchodu na pokoj jenom padnul na postel a usnul…
Za ten týden se děli veliké změny. Sakura za mnou najednou přestala dolejzat. Naruto se vracel na pokoj se šťastným výrazem ve tváři a básnil o Sakuře. Měl jsem z toho hodně špatný pocit… Až tu byl den, kdy jsme měli odcházet zpátky do Konohy. Šel jsem se ještě projít po vesnici, protože to tu bylo vážně moc hezký, takový romantický. Když jsem došel na kraj lesa, zarazil jsem se. Na trávě ležela moje láska s ní a objímali se. Podíval se na mě svýma očima co jsou modré jako voda, úplně jsem se v nich utápěl. On na mě ale koukal tak šťastně, šťastně, protože je konečně s ní. S ní, s tou růžovlasou krávou! Odtrhnul jsem od něj pohled a běžel jsem zpátky se slzami v očích…
Celou cestu do Konohy jsem s Narutem nepromluvil ani jedno slovo. Vlastně bych nemohl ani kdybych chtěl, protože se bavil jenom s ní a všechno ostatní úspěšně ignoroval. Dokonce i to, že Kakashi začal mluvit o tom, jak nedaleko odsud je restaurace kde vaří výborný ramen. A tak jsem s ním začal o něčem mluvit, aspoň jsem tolik nevnímal to Sakuřino hnusný chichotání. Ve stanu jsem byl nakonec taky s Kakashim, protože oni dva chtěli být spolu. Doma jsem v noci vůbec nemohl usnout. Srdce sem měl rozlámané na tisíce kousíčků a snažil jsem se dostat z hlavy ten obraz jich dvou, jak leží spolu v trávě a objímají se. To se mi ale nepodařilo a myslel jsem jenom na to. Možná že kdybych mu řekl, co k němu cítím…Ne, on by mě stejně odmítnul a pak by začal chodit s ní. Vlastně se tomu nedalo nijak zabránit. Neudržel jsem to a rozbrečel jsem se. Po tom, co jsem se trošku uklidnil, jsem začal přemýšlet co dál. Vlastně mě tu doteď v Konoze nic jinýho než on nedrželo. A protože jsem teď u něj ztratil i tu poslední naději, nevím, co bych tu dělal. Mým cílem je zabít mého bratra, Itachiho. A musím ještě hodně zesílit, abych toho dosáhnul…
A tak jsem se ještě tu noc rozhodl, že odejdu. Odejdu z vesnice za Orochimarem. Jen u něj se můžu stát natolik silným, abych to zvládnul.
Sbalil jsem si věci do tašky a chtěl jsem odejít. Najednou jsem se ale zarazil a něco mě napadlo. Ještě musím napsat Narutovi dopis. Už to v sobě nemůžu dál dusit, zvládal jsem to už dost dlouho, ale už to nemůžu vydržet a navíc nevím jestli ho ještě někdy uvidím…
Odešel jsem z bytu. Ani jsem se neobtěžoval zamknout, stejně už se sem pravděpodobně nikdy nevrátím. Přišel jsem k němu domů a otevřeným oknem jsem mu hodil na stůl bílou obálku s nápisem ,,Naruto". Naposled jsem se na něj podíval, byl nádherný když spí. ,,Sbohem…" zašeptal jsem do tmavé noci a nakonec jsem s těžkým srdcem odešel vstříc mému osudu, s neznámou cestou před sebou.
Naruta ráno probudili sluneční paprsky, které dopadaly na jeho tvář. Usmál se a posadil se. Od včerejška byl ještě veselejší než obvykle, protože se mu podařilo sbalit Sakuru. Moc ji miloval. Vstal a protáhnul se, chtěl se převléknout a jít do Ichiraku na snídani, ale zrak mu padl na obálku na stole, na které bylo napsáno jeho jméno. Otevřel ji a začetl se.
,,Ahoj Naruto. Chci ti říct, že jsem dnes v noci opustil brány Konohy a odešel jsem k Orochimarovi. U něj totiž najdu sílu, kterou potřebuju k zavraždění Itachiho a tak pomstít můj klan. Ale to hlavní co jsem ti chtěl říct je, že tě miluju. Ano, čteš dobře. Miluju tě strašně moc, už dlouho, a dál to v sobě dusit nedokážu. Vím, že ty mé city neoplatíš, protože si začal chodit se Sakurou. Jsem rád, že jsi šťastný, i když to trhá moje srdce na kousky. Chci se ti taky omluvit za to, jak jsem se k tobě někdy choval, urážel jsem tě a povyšoval jsem se. Bylo to kvůli tomu, že jsem se bál dát moje pocity najevo. Bál jsem se tvé reakce, až by ses to dozvěděl. Proto jsem se tak choval a proto jsem ti to nikdy neřekl, až teď. To proto, že nevím, jestli se ještě někdy uvidíme. Myslel jsem, že se zblázním, když jsem před chvílí stál u tvého okna a díval se na tebe jak spíš s tváří jako anděl, a nesmět se tě dotknout. Vždy jsem po tom toužil, alespoň jednou tě políbit, obejmout, pohladit po tváři a vlasech, pozvat tě na ramen a zažít s tebou romantické i vzrušující chvilky. Nikdy se mi to sice nesplní, ale hlavní je to, že ty jsi s tím, koho miluješ. Tak to má být. Můj život nemá budoucnost, nevím, co budu dělat, až zabiju Itachiho. Nevím, co mě čeká, nevím vůbec nic..
A prosím, nehledejte mě, nemá to smysl. Žij šťastný život a nezapomeň, že já tě nikdy nepřestanu milovat.
Omlouvám se.
Tvůj Sasuke"

Tak co? Další dílek sem přibyde co nejdřív to bude možný (prostě až ho napíšu :D). Nezapomeňte okomentovat!
 

27 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lordqaa Lordqaa | Web | 12. července 2009 v 13:30 | Reagovat

to bylo roztomilý, okamžitě se jdu podívat na další část :-) ať to skončí dobře, prosím!!!

2 Iruka sensei Iruka sensei | Web | 29. července 2009 v 20:20 | Reagovat

Hele já jdu hnedka na dlaší díl, páč to upa žeru!!! O_O

3 MihokoKawashaki^^ MihokoKawashaki^^ | Web | 3. srpna 2009 v 16:32 | Reagovat

WoW!! No je to uplně suprová povídka **_____________** Tak krásně romantický *fňuk,fňuk* Píšeš mnohem líp jak já :DD No nic,jdu na další dílek ;]

4 Gel-chan Gel-chan | Web | 3. srpna 2009 v 23:44 | Reagovat

Cute, snad první povídka kdy se mi zželelo Sasukeho ... ale já tu pijavku zabiju ! :D

5 Wichiten Uzumaki Wichiten Uzumaki | E-mail | Web | 22. dubna 2010 v 15:03 | Reagovat

chudák Saskue takhle mu zlomit srdce :-(

6 Kagome/Kurama Kagome/Kurama | Web | 7. listopadu 2010 v 22:14 | Reagovat

No tak to by mě teda ale zajímalo, jak se mu podařilo ji sbalit, když ho tolik nesnášela a byla zahleděná do Sasukeho! Trochu mi to nesedí ;) Ale v prvních povídkách je vždycky dost nedostatků, ať to píše kdokoli xD Jdu na další díl

7 paja paja | 16. května 2011 v 20:03 | Reagovat

záplavy ve vodní zemi mě dostaly! fakt úžasná povídka

8 Rin Rin | Web | 27. července 2011 v 17:39 | Reagovat

Kawai, takové roztomilé :-D Utíkám na další díl :-P

9 KitCZ KitCZ | E-mail | 2. února 2013 v 1:03 | Reagovat

m

Kawai, hned se pustím do dalšího dílu máš užasnou představivost na psaní ... GL :3

10 Yuki Yuki | 19. července 2013 v 23:29 | Reagovat

ooo kawaii :D jdu si přečíst další díl :D

11 riri-chan riri-chan | 23. ledna 2015 v 19:10 | Reagovat

Skvela povidka si bajecna 8-O  :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama