lllllll Aktuálně: mě nic nenapadá :D


<<< hudba co mě fascinuje lll

<<< on má tak dokonalej hlas! :3

Listopad 2009

Sasukeho problémy 2 - rande propadák

28. listopadu 2009 v 21:55 | Mitsuki |  Sasunaru - kapitolovky
Tak jo, dočkali jste se Tenhle díl píšu už od rána, odpoledne jsem teda musela do lesa na procházku -.-" A teď mi bolí hlava a jsem hrozně unavená, když mě to nepřejde ani zejtra budu v pondělí doma, což by bylo super, možná bych měla čas napsat další díl :) I když teď si připadam úplně vycucnutá :D Ale dost už mojich keců...stejně si to nikdo nečte :D
.
.
.
V půl osmé Naruto nervózně čekal na místě, kde si dali sraz se Sasukem. Ten se objevil asi o 5 minut déle a s výrazem jako by šel na mučení se k němu došoural. Moc dobře si totiž uvědomoval, že bez vyžehlených vlasů vypadá jako idiot.
"Ahoj Naruto." Řekl a ten když se na něj podíval, vyjeveně na něj koukal a pak se začal smát.
"C-co to máš na hlavě?!" vypísknul a další nával smíchu přišel s tím, když Sasukeho ovanul vítr a vlasy se mu rozlítali do všech stran.
"Hm…příroda, no. Zapomněl sem si žehličku…"
"Ty si žehlíš vlasy?? To jakože…ty máš tyhle malý kudrlinky po celej hlavě přírodní??"
"No…jo! No a co! Můžu za to snad?!" řekl uraženě Sasuke a cítil se takhle hrozně nesvůj. Prostě, doteď by tak nevyšel ani s odpadky…Naruto se mezitím uklidnil.
"Jasně že za to nemůžeš. Je to jenom…nezvyk…nehodí se mi to k tobě, víš. Takový…přijde mi to nepřirozený. Ale není to zas tak hrozný jak děláš, náhodou…"
"Dobrý, už to řešit nebudeme… Mohli by jsme zajít na večeři, co říkáš?"
"Tak dobře. A kam?"
"Znám tu poblíž jednu hezkou restauraci kde dobře vaří." snažil se působit milým dojmem Sasuke a ještě se na něho tak tajemně usmál, že Naruto nemohl přijít na to, co si myslí. Pomalu se vydali ulicemi, bylo léto a v půl osmé bylo přece jen ještě světlo. Venku bylo spoustu lidí, většina z nich turisti stejně jako oni dva, vyrazili na procházku po městě, do obchodů a na večeře. Bylo teplo a tak Naruto se Sasukem měli na sobě jen trička a tříčtvrťáky, k tomu žabky. Sasuke měl vše šedo-černé a k jeho černým vlasům, očím a bělostné pokožce to dokonale ladilo. Přes levé rameno měl přehozenou mikinu, kdyby se večer ochladilo, kterou si ležérně přidržoval ukazováčkem levé ruky. Pod trikem se mu rýsovala vypracovaná hruď a když by jsme si odmysleli ty vlasy - i když i ty mu slušely, to jen on to tak prožívá - vypadal jako bůh. K Narutovi se zase hodili béžové kraťasy a světle modré tričko a - nekřivděme mu - i on byl k sežrání. Po cestě do restaurace si povídali, oba měli v přítomnosti toho druhého skvělou náladu, všechno vypadalo jako začátek dokonalého rande. Jenže problémy přišli už při vstupu do restaurace…
Otevřeli se smíchem dveře a rozhlídli se po místnosti. Bohužel, k jejich smůle, všechny stoly byli právě obsazené.
"Ale neee" povzdechl si smutně Naruto.
"Možná se nějaký uvolní." nechtěl to vzdát Sasuke, ale nevypadalo to tak, že by se k tomu schylovalo. Už se chtěli otočit a odejít, když k nim přiběhla nějaká dívka.
"Počkejte! Chtěli by jste si sednout ale není tu místo, že? Sedím u stolu sama a pustím vás tam. Už stejně zase nepřijde…" smutně se usmála a s kabelkou v ruce vyběhla s pláčem z restaurace pryč. Oba za ní nechápavě koukali, nevěděli o co jde, ale byli rádi, že si alespoň mají kam sednout. V restauraci bylo příjemné, romantické prostředí a na každém stole byli zapálené svíčky. Oba chlapci, zejména Sasuke, i když u něj to moc obvyklé není, byli z dnešního večera nervózní. I přes to si ale Sasuke snažil zachovat svoji kamennou tvář a Naruto svůj obvyklý úsměv. Vzali si jídelní lístky a ani jeden se nechtěl před tím druhým přežírat, mlaskat s mastnou pusou a podobně, a proto si každý objednal něco lehčího. Naruto těstoviny s kuřecími kousky, omáčkou a přílohou a Sasuke přírodní řízek s brambory a zeleninou. Minimálně Sasukemu by mohli typovat 18 let a tak jim prodali i dvě sklenice vína, nikdo přeci nemusí vědět že jsou o dva roky mladší. Rychlý špunty pít nehodlají.
Asi v polovině jídla se Sasuke omluvil a šel dozadu na wc. Otevřel dveře a podíval se na sebe do velikého zrcadla, které pokrývalo celou stěnu s umyvadly.
,Bože, vypadám hrozně.´ pomyslel si s pohledem na svoje vlasy. Na tohle si bude zvykat dýl. Prsty si je trochu upravil a potom zalezl do kabinky. Vykonal potřebu, umyl si ruce a šel zase zpět, jenže si nevšiml, že za ním něco vlaje…
S úsměvem si zase sedl k Narutovi a nevnímal podivné pohledy od jiných lidí. A protože k němu přišel zepředu a Naruto neměl možnost ho vidět zezadu, ani on o toaletním papíru vlajícím za jeho kalhoty nevěděl. Úsměv mu oplatil a pokračovali dál v jídle. Po pár minutách Sasuke zpozoroval, že blonďáček má u pusy trochu kečupu.
"Máš tady…kečup." nahnul se přes stůl, aby mu to mohl prstem setřít, ale omylem porazil sklenici červeného vína, která se rozlila po stole.
"Sakra…" pronesl Sasuke a podíval se na to, co způsobil. Z čistého bílého ubrusu byl nasáklý a červený.
"Dojdu pro číšníka…" zvedl se a chtěl tam jít, ale Naruto si všiml toaleťáku a začal se smát.
"Sasuke, pojď sem…počkej chvíli"
řekl se smíchem a Sasuke nechápal, o co jde, ale zastavil se.
"Víš...máš…no…otoč se máš něco za kalhotama." řekl mu Naru a tak se otočil, aby se podíval.
"Bože! To snad ne!" díval se na toaletní papír momentálně visící z jeho kalhot. Naruto z jeho výrazu málem spadl ze židle, ale snažil se aspoň trošku uklidnit a zachránit situaci.
"Eh…no…i to se stává…občas…" usmál se.
"Víš co, jdi na záchod si ten papír vyndat a já to tu s tim ubrusem mezitím zařídim." Sasuke přikývnul a už pádil na záchod, Naruto za číšníkem, kterému se omluvil a ten vyměnil ubrus za nový.
,Jsem to ale kretén. Pěkně sem to podělal. To je tak trapný…stydim se jít tam zpátky. Co si o mě teď musí myslet?!´nadával si v duchu Sasuke, který byl momentálně opřený o stěnu kabinky. Toaleťák z jeho kalhot spláchl do záchodu už asi před 2 minutami, ale nechtělo se mu chodit zpátky. Po nějaké době ale přece jenom vyšel a doufal, že už se k tomu s Narutem nebudou vracet. Sedl si zase ke stolu, na kterém byl zbrusu nový ubrus a mohl jenom doufat, aby se mu už nic podobného nepodařilo.
Naštěstí už vše proběhlo v pořádku a po skvělé večeři šli oba kluci ven. Venku už se pomalu stmívalo, bylo něco kolem 9 hodiny.
"Nezajdem se ještě projít?" navrhl Naruto, protože - i přes ty menší trapasy v restauraci - mu bylo se Sasukem dobře. Ten souhlasil a šli pomalu směrem k pláži. Blok od ní se nacházela dlouhá, poměrně široká ulice, podél níž byli všude obchody, pizzerie, restaurace, zmrzlinářství apod. Sehnali jste tam snad všechno, zejména oblečení, doplňky, suvenýry. Oblíbené místo turistů. Večer sem nesměla jezdit auta, a plně se tak stávala pěší zónou. Chodili tudy proudy lidí a Narutovi, když to viděl, se rozzářili očka.
"Co kdyby jsme se chvíli prošli tady, a až potom na pláž?" otočil se natěšeně na Sasukeho a tomu nezbylo nic jiného, než souhlasit. Vydali se po té ulici a zastavovali se u většiny krámků. Oba si něco vybrali a cestou se měli pořád o čem bavit. Sasuke se snad poprvé v životě smál a Naruto zářil jako hvězdička. Oba došli k stánku se zmrzlinou, kde si Naruto dal dva kopečky čokoládové s oříšky a Sasuke stracciattelu (snad se to tak píše). Nakonec se vydali směrem k pláži, to už ale bylo skoro tři čtvrtě na 10 a byla tma. Ulice osvětlovali pouliční lampy ale i přesto byli stále plné života. Na pláž odtud doléhal ruch ale jen málo, protože tomu bránili veliké hotely, kterých bylo u pláže jako hub po dešti. Sasuke s Narutem si sedli na pláži na lavičku a dojídali zmrzlinu. Bylo slyšet šumění moře a s jejich vlasy si pohrával jemný letní větřík. Občas kolem prošel nějaký pár nebo partička kamarádů, ale moc lidí tudy nechodilo.
"Víš, nikdy by mě nenapadlo že bych šel někdy s tebou na rande." usmál se Naruto a pokračoval.
"Ale cítím se s tebou skvěle. Dneska se mi to moc líbilo…"
Sasuke se také usmál. Opatrně ho chytl za ruku a Naruto se na něj podíval se spokojeným výrazem.
"Jsem rád že se usmíváš."
"Jsi asi první člověk, se kterým jsem takhle uvolněný, vážně. Jindy se nesměju skoro vůbec, vždyť víš. Ale ty jsi jako sluníčko. Nejde se s tebou neusmívat. Myslím že jsi vážně skvělá osoba totiž…mám tě rád." dostal ze sebe Sasuke a nervózně se zavrtěl. Není to pro něj přirozené, říkat takhle co cítí, většinou je zamlklý a arogantní a teď tu má někomu povídat že ho má rád? Naruto se usmál když viděl, jak je z něj v rozpacích. Připadal mu jako úplně jiný Sasuke než ten, kterého znal. Ale tenhle Sasuke se mu líbil o něco více.
"…Taky tě mám rád, Sasuke…" odpověděl nakonec a s jemným ruměncem na tváři se podíval na nebe.
"Hele Sasuke, podívej, padá hvězda!" ukázal na nebe.
"Přej si něco!" řekl a zavřel oči.
,Ať můžu být se Sasukem navždy.´ problesklo mu hlavou.
,Přeju si, aby mě Naruto miloval tak, jako já jeho…´ myslel si zase Sasuke.
"Co jsi si přál?" otočil se na něj Naruto.
"To se neříká, jinak by se to nesplnilo." Usmál se černovlásek. Chvíli tam ještě seděli a dojídali zmrzlinu, než vstali a vydali se zpět do hotelu. Už se celkem ochladilo a Narutovi začala být docela zima, protože si nevzal mikinu. Sasuke si všiml jak se klepe, sundal si tu svoji a podal mu ji.
"Na, ať ti není taková zima." Blonďáček se na něj podíval a usmál se.
"Děkuju." řekl a oblékl si jeho mikinu.
,Krásně po něm voní…´ pomyslel si a více se nadechl, aby mohl cítit tu nádhernou vůni. Za chvíli došli do hotelu na pokoj. Už bylo celkem pozdě večer a oba byli po dnešním dni unavení.
"Vážně za dnešek děkuju." usmál se Naruto a jako poděkování vtiskl Sasukemu krátký polibek.
,Tak měkké rty…´projelo mu hlavou. Potom se od něj s jemným ruměncem odtáhl a šel se do koupelny převléknout do pyžama. Sasuke se mezitím převlékl v pokoji a lehl si do svojí postele. Naruto přišel za chvíli a i on si lehl.
"Dobrou…" zašeptal.
"Dobrou Naru…" S myšlenkami na dnešní den nakonec oba usnuli.

2 zprávy

3. listopadu 2009 v 15:04 | Mitsuki |  Blog
Ahojky,
takže mam pro vás dvě zprávy. Jedna je dobrá a (doufám) že vás potěší, druhá už tak veselá neni. Začneme tou první a to je, že psaní povídek mě zase začalo bavit a promejšlim už další povídky, takže už se nestane to co minule, že tady cca 3 měsíce nic nepřibyde.

A ta druhá je, že nemam moc času kdy ty moje povídky psát :( Včera sem se nedostala k počítači skoro vůbec (asi na 10 minut), dneska vám píšu na blog ze školy a zachvíli jdu na japonštinu, domů přídu někdy v půl 7 a jestli táta nebude muset k počítači (protože mi před dvěma týdny nebo ještě dýl sebrali muj milovanej noťas, něco je s monitorem, je v opravně a zpátky bude nejdřív za tejden - dva) tak se tu zastavim, ale nevim nevim co napíšu, zejtra končim v půl 5 a taky se budu muset něco učit a tak....
Příští tejden zase píšem samý písemky z toho jedna čtvrtletka z matiky (zatim jedna, možná nějaká přibyde), kam náš (debilní) učitel nacpal snad všechno co sme brali od začátku roku + něco z minula a já to vůbec nechápu......Potom sme minulej a přeminulej tejden psali docela dost písemek a rodičům sem o nich neřekla, a protože se mezi známkama z nich najde i 5,5,4,4 takže až se to dozví...no nevim, řikat jim to radši zatim nebudu :D :-/

Už budu končit, snad jenom říct že tenhle design co tu je se mi ale vůůůbec nelíbí, takže až bude čas a bude napsanej nějakej další díl povídek, udělam novej...nejdřív ale něco napíšu, abych nestrávila jedinej volnej čas tim že se budu patlat s timhle a vy budete muset čekat na povídky o to dýl ;)

Mějte se



:D:D