lllllll Aktuálně: mě nic nenapadá :D


<<< hudba co mě fascinuje lll<<< on má tak dokonalej hlas! :3

Osudná chyba

29. června 2010 v 22:21 | Mitsuki |  Sasunaru - jednorázovky
Tentokrát Itíčkova povídka :)
.
.
Jako každý den,jsem šel k jeho hrobu položit čerstvé květiny. Byl to už půlrok od smrti toho bloňdatého andílka,ale já se s tím pořád nevyrovnal. Neustále jsem si to dával za vinu,vždyť to taky byla moje vina. Kdybych se tenkrát zachoval jinak.
Nemohl jsem zapomenout na ty jeho nádherné modré oči,úsměvy a jeho občasné nechápání. Proč mě musel uhranout zrovna on, můj týmový partner, věčný rival a taky nejlepší přítel. Pořád jsem musel myslet na ten okamžik, na který bych nejradši zapomněl. No nic myslím,že by bylo lepší vám celou tuto záležitost objasnit. Začalo to asi takhle.

Před 7 měsíci

Sotva jsem se přiřítil na náš týmový sraz, začala kolem mě Sakura poskakovat jako vždycky. Naruto ležel pod stromem a přemýšlel se zavřenýma očima. Snažil jsem se Sakuru odstrčit, abych na něj měl lepší výhled. Vypadal prostě božsky, když přemýšlel.Chvíli jsem přemýšlel i já, díval se na něj a poprvé jsem si uvědomil, že on pro mě není jen týmový partner a kamarád. Já chtěl něco víc, chtěl jsem jeho tělo a možná i jeho lásku. Věděl jsem, že chodí s Hinatou, ale to mou touhu rozbouřilo ještě víc. Když jsem si uvědomil, na co myslím, raději jsem se šel věnovat Sakuře. Byla sice otravná, ale myslel jsem,že díky ní se zbavím myšlenek na Naruta. Naruto se najednou vytrhl z přemýšlení, zvedl se a šel se k nám přidat. Oba jsem je pozval na svou narozeninovou párty.Sakura úplně vypískla, rozzářila se štěstím a řekla, že přijde. Naruto napřed tvrdil, že má něco domluveného s Hinatou, ale řekl jsem mu,že jí může vzít sebou.
S přípravami jsem začal už brzo ráno, abych pak měl dost času se připravit. Rodiče my zemřeli, když jsem byl malý a bratr Itachi měl nějaké rande, takže jsem měl dům sám pro sebe. V sedm jsem se ustrojil a když jsem se prohlížel v zrcadle, musel jsem uznat,že mi to sluší. Na sobě jsem měl volné džíny a vytahané tričko černé barvy. Trochu jsem si prohrábl vlasy a vydal jsem se otevřít prvním hostům. Byli to Neji a Kiba, který přišel společně se svým psem Akamarem. Potom dorazila i Ino se Sakurou a musím uznat, že jindy příšerně oblečené Sakuře, to celkem slušelo. Přicházelo stále více hostů a já už nevěděl, kdo z pozvaných přišel a kdo ještě nedorazil. V půl osmé konečně dorazil i on, bohužel i se svou přítelkyní. Když jsem jim přišel otevřít, málem jsem omdlel, Naruto měl na sobě své oblíbené oranžové tričko a černé pláťaky a Hinata měla oranžovou sukni a černé tílko. Dokonale spolu kontrastovali, ale mě zajímal jen ten blonďák. Večírek se už slušně rozjížděl a když jsem v jednom pokoji objevil svou kamarádku Tenten v objetí s Gaarou, radši jsem rychle odešel jinam. Naruto už byl velmi opilý a tak jsem toho využil. Když šel na záchod, šel jsem za ním,přitiskl jsem ho tam ke zdi, tak aby nemohl utéct. Políbil jsem ho a potom jsem mu ještě řekl,že ho moc miluju. Zjistil jsem, že nebyl zas tak opilý, aby si neuvědomoval co dělám. Rychle se vytrhl z mého sevření a utekl. Běžel jsem za ním, pak jsem viděl jak Hinatu odvádí ven. Vyběhl jsem za nimi ven a viděl jsem je, jak nasedají na Narutovu motorku. Křičel jsem na ně, aby nebláznili a zavolali si taxi. Oni mě však neposlouchali a pořádnou rychlostí vyrazili od mého domu. Nasedl jsem do auta a vydal jsem se za nimi. To jsem však neměl dělat. Naruto jízdu v opilosti zvládal bravurně, ale já mě velký problém. Po chvíli si všimli, že je pronásleduju, a tak se blonďák snažil provést úhybný manévr. Naneštěstí to bylo před velkou zatáčkou. Prudce přibrzdil, což jsem samozřejmě nečekal. A já už jsem to neubrzdil. Napálil jsem to do nich obrovskou rychlostí. Jediné co si pamatuji je, že motorka vylétla ze zatáčky.
Probudil jsem se v nemocnici, kde mi oznámili,že Naruto byl mrtvý na místě a Hinata je v komatu. Od té doby mě v noci děsí noční můry, neustále brečím.Cítím vinu za jeho smrt, vzpomínám na něj, ale to mi ho nevrátí. Rozhodl jsem se, že už za volant nikdy nesednu, a že přestanu pít. Protože poslední věc, kterou jsem v téhle kombinaci prožil byla právě tou OSUDNOU CHYBOU.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kakashi & Iruka sensei tvoje SBí Kakashi & Iruka sensei tvoje SBí | Web | 30. června 2010 v 20:48 | Reagovat

ach to bylo tzak smutný
*hledá kapesníček* :-(

2 Hagumi-chan Hagumi-chan | Web | 27. července 2011 v 22:18 | Reagovat

To je tak strašně smutný a a ještě když vím že za to mohl Sasu-chan :'(

3 Christine Christine | Web | 31. srpna 2011 v 19:49 | Reagovat

Ty to máš v krvi, ty smutné konce. Ale to nemění nic na tom, že je to krásně napsané ;-)

4 Aki Mitsuko Aki Mitsuko | Web | 9. října 2011 v 0:26 | Reagovat

ÁÁÁ můj nosebleed kapesníček je porvé za svou existenci mokrý od slz :'( .. krásný, dojemný, skvělý .. miluju smutný příběhy ..

5 pája pája | 13. května 2012 v 12:52 | Reagovat

pane bože já snad brečím já jsem tak dlouho nebrečela ale kdoby nebulil když je to tak dojemný a krásny

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama