lllllll Aktuálně: mě nic nenapadá :D


<<< hudba co mě fascinuje lll

<<< on má tak dokonalej hlas! :3

School time 4

13. listopadu 2010 v 1:54 | Mitsuki |  Sasunaru - kapitolovky

Děkuju všem, co tyhle slátaniny čtou za komentáře, jste skvělý :) a samozřejmě děkuju i Ríšovi, protože když jsem si přečetla ten komentář, ačkoliv jsem se zrovna chtěla pustit do nový povídky, která mi uvízla v hlavě, řekla jsem si - tak to ne!:D a musela jsem tenhle díl dopsat, hrozně mě to nakoplo, jinak bych se k tomu snad ani nedostala...stejně už mi tu ležel rozdělanej moc dlouho ;)
Jinak moje milé červené kulaté rajčátko a milý zpívající úchyláček sasuke se dožadují o to, abych se tu o nich zmínila:D tak teda mam vás ráda, i když mě nehorázně zdržujete od psaní, pak se někdo divte, že tu nic nepřibejvá :D když mi na skype nechodí nic jinýho než pozvánky do online slovního fotbalu, pokeru a kulečníku a nebo zprávy tipu piš naší povídku XD no a dá se tomu odolat? NE!
fajn dost trapnejch keců, stejně to nikdo nečte :D ale musela sem pro ně udělat dobrej čin XD
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Seděli jsme na kožené sedačce v čekárně, kde to jako vždy bylo cítit nemocniční desinfekcí. Bylo tam kromě nás ještě pár starších lidí, holka tak v našem věku a vedle mě bohužel matka s malým dítětem, který mělo snad černej kašel, nebo co. Pořád to kašlalo, a protože si neumělo ani dát ruku před pusu, šli ty jeho bacily hezky ven. Jestli mě nakazí, přísahám, že si ho najdu. Radši jsem se od něj trochu odsunul, tím pádem blíž k Sasukemu. Otočil se na mě, já jenom pokrčil rameny a dál jsem si hrál s okrajem mojí košile. Krev z mého nosu už se celkem zklidnila, ale kapesník jsem měl pro jistotu připravený, kdyby občas něco ukáplo. Ani já, ani Sasuke jsme nic neříkali, tak jsem se začal věnovat prohlížení mých bot. Jsou…bílo-černý.
"Další." Ozvalo se ze dveří od poměrně plnoštíhlé sestřičky, byl jsem na řadě, tak jsem se zvednul a šel dovnitř. Zavřel jsem za sebou dveře, pozdravil a posadil jsem se na lehátko, aby si mohla doktorka prohlídnout můj nos. Syknul jsem bolestí, když se toho dotkla.
"Copak si dělal?" dívala se na to zblízka, já měl radši pohled sklopenej dolů, abych se na ní nemusel dívat, ona žádná kráska tedy nebyla. Vysvětlil jsem jí, jak jsem k úrazu přišel, přesedla si k počítači a začala psát zprávu. Nakonec mě poslala na rentgen do druhého patra a s papíry v ruce jsem se vrátil do čekárny k Sasukemu.
"Musím s tim ještě na rentgen a tak. Nevim, jak dlouho to bude trvat, nemusíš tu se mnou čekat." Řekl jsem, i když bych byl rád, kdyby tu se mnou byl. Aspoň bych se tolik nenudil a potom by jsme spolu šli kousek cesty domů…celkem jsem na něj od začátku změnil názor. Dřív jsme se vůbec nemohli vystát, ale poslední tejden mi zas tak nevadí, vlastně…uvědomil jsem si, že je docela fajn. No, pravda že mi pořád stejně vytáčí a baví mě se s ním pošťuchovat. Ale nevím, co si on myslí o mě.
"Nejradši bych šel domů a našel si lepší zábavu, ale nemehlo jako ty by to tu samo nezvládlo, takže je má povinnost tu s tebou zůstat." Zašklebil se na mě.
"Tss! To vůbec není pravda! Oběhnout pár doktorů ještě zvládnu." Otočil jsem se a i s papíry v rukou jsem se vydal po schodech nahoru, Sasuke šel za mnou.

Po zhruba hodině jsme konečně vylezli z nemocnice, Naruto s jakousi náplastí na nose.
"Ta náplast je fakt sexy." Zkonstatoval jsem s nadzvednutým koutkem.
"Sklapni, já za to nemůžu." Rozhodil rukama.
"Ale, ale. Hele, jede nám tramvaj," kývnul jsem hlavou k zastávce, ne zrovna blízko odsud. "běžíme?"
"Kašli na to, je moc daleko. Co kdyby jsme šli pěšky?" navrhl a já pokrčil rameny.
"Času mam dost a stejně nemam co dělat, tak jestli chceš." Přikývl a tak jsme se pomalu rozešli směrem k našim domovům.
"Hele, um…jak to říct…" začal Naruto mluvit, tak jsem čekal, co z něj vypadne. "Mrzí mě, jak jsme se k sobě dřív chovali. Bylo to dost hnusný."
"…Jo, asi máš pravdu, usuratonkachi."
"Neříkej mi usuratonkachi, baka! Pokouším se o vážnej rozhovor!" vykřikl naštvaně.
"No, trochu ti to nevyšlo. A máš rozvázanou tkaničku." Pobaveně jsem ho sledoval.
"Argh! Já to vim!" zastavil se a ohnul se, aby ji zavázal. V téhle poloze kdyby chvíli zůstal a já si ho mohl pořádně, ze všech stran prohlédnout…Bohužel pro mě se zase narovnal a pokračovali jsme v chůzi. Zrovna jsme procházeli kolem drogerie, když se zastavil.
"Počkej, ještě musim sem. Rozbil jsem mámě voňavku, měl bych jí koupit novou." Přikývl jsem a posadil se na lavičku před vchodem, že na něj počkám. Zašel dovnitř a za chvíli opět vyšel ven s malou igelitkou v ruce.
"Ty jo, byla docela drahá. Po druhý už se mi to snad nestane…" vstal jsem a šli jsme dál, klidnou uličkou v parku.
"Máš svoje rodiče rád?" zamumlal jsem se sklopenou hlavou.
"Co?"
"Jestli máš rád svoje rodiče."
"Jasně, že mám. Jsou hrozně fajn, starají se o mě a tak se jim snažím vyjít vstříc a trochu jim pomáhat. Proč se ptáš?" podíval se na mě.
"Nevim, zajímá mě to. Já ty svoje nikdy nepoznal. Zemřeli, když jsem byl ještě mimino…Mě s Itachim vychovávala babička, ale když mu bylo 19, už se o nás starat nemohla, byla moc stará. Tak jsme si koupili byt a stará se o mě on." Skončil jsem s vysvětlováním, které mi vracelo vzpomínky a vehnalo slzy do očí. Ty jsem ale rychle zamrkal, nechci před ním brečet. Proč jsem mu o tom vůbec říkal? Nikomu se s tím nesvěřuju, a nestojím o litování.
"To jsem nevěděl, promiň. Muselo to bejt těžký, ale Itachi je určitě fajn, ne? Přišel mi tak." Chápavě se na mě usmál.
"Jo, to je…"
Zjištění, jak Sasuke vyrůstal mě opravdu překvapilo. Bylo na něm poznat, že ho to trápí. Nechtěl jsem ho takhle vidět, v tu chvíli jsem měl takovou potřebu ho obejmout. Možná toho budu později litovat, ale i tak jsem neodolal a prostě to udělal. Měl na zádech tašku, tak jsem rukama zajel pod ní a objal ho. Hlavu jsem si opřel o jeho rameno a mohl jsem opět vdechnout jeho vůni, která mě tak přitahovala, stejně jako v šatně. Cítil jsem, jak se zarazil, nejspíš to nečekal. Nakonec mě ale jeho paže obemknuly kolem pasu také a přitáhl si mě blíž.
Stáli jsme tak chvíli uprostřed uličky v parku, která byla lemována stromy, co hráli všemi podzimními barvami.
"Naruto...děkuju." zašeptal jeho krásným sametovým hlasem.

"Jsem doma!" oznámil jsem rodičům ve dveřích, které jsem následně zabouchnul.
"Jak ses dneska měl?" přišla tam máma zrovna, když jsem si sundával boty.
"Jo, skvěle…" pořád jsem nemohl dostat z hlavy Sasukeho a jeho objetí.
"Promiň za tu voňavku, koupil jsem ti novou." Podal jsem jí sáček z drogerie. Nakoukla dovnitř a usmála se.
"Děkuju, seš moc hodnej." Přitáhla si mě a políbila na tvář. "Mimochodem, co se ti stalo?" starostlivě pohlédla na můj zalepený nos.
"Praštil jsem se při těláku o hokejku, mam to zlomený…byl jsem se Sasukem v nemocnici."
"Vážně? Chudáčku, bolí tě to moc?"
"Ne, už ani ne." Usmál jsem se, abych jí dokázal, že jsem v pořádku a ona mi tu nedělala půlhodinový proslov.
"No dobře, v kuchyni máš oběd." Přikývla a odešla do obýváku. Já ale nejdřív šel do svého pokoje, kde jsem ze sebe shodil tu otravnou uniformu a převlékl se do volného trička a tepláků. Rychle jsem se najedl a běžel jsem zapnout počítač. Přihlásil jsem se na facebook, kde mi o chvíli později blikala zpráva.

16:35 Sasuke: ahoj..

Usmál jsem se a s nadšením jsem odepisoval.

16:35 Já: ahoj, co ty tu? koukam že tu moc času netrávíš…

16:36 Sasuke: tak jsem přemejšlel nad tou matikou jak ses mi dneska ptal…nic za to nechci, jsem rád, že aspoň budu s někym trávit čas…

16:37 Já: vážně? díky sasuke, seš skvělej :)

Psali jsme si asi tři hodiny a já si ani neuvědomoval, že celou dobu koukám na monitor s přiblblým úsměvem ve tváři a napjatě čekám na odpověď. Vypínal jsem to kolem čtvrt na jedenáct a zalehnul jsem s nervózním a napjatým pocitem na zítřek, kterého jsem se nemohl dočkat.
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Iruka sensei tvoje SBí Iruka sensei tvoje SBí | Web | 13. listopadu 2010 v 13:13 | Reagovat

Jaj, tohle je něco, už se nemůžu dočkat dalšího dílu ;-)  :-D  :-D

2 misa misa | 13. listopadu 2010 v 17:24 | Reagovat

novej dilek je to superrrr tesim se a nemuzu se dockat na dalsi tak prosim rychle je to zajimavy

3 misa misa | 13. listopadu 2010 v 17:25 | Reagovat

moc dobre

4 terkic terkic | Web | 13. listopadu 2010 v 18:18 | Reagovat

jop jen tak dál:-)

5 Narein Narein | 13. listopadu 2010 v 19:08 | Reagovat

uchyláček jo? to si budu pamatovat !! x3 ale jo docela to sedí ... jinak dilek krasnej :)

6 nikky nikky | 14. listopadu 2010 v 14:52 | Reagovat

je to pekny a dal pokracuj ja moc nectu a kdyz musim tak me to moc nebavy protoze sou to ty nudny veci ve skole ale ted posledni dobou ctu rada povidky naruto a dalsi jako narusasu ty nsou nejlepsi a moc povedeny uznavam i ja a to je co rict pekny 8-)

7 Mia-san Mia-san | 14. listopadu 2010 v 19:29 | Reagovat

Ták a teď chci pokráčko! :-D Skvělej díl, takže budu věrně čekat na další 8-)

8 xnikulax xnikulax | 21. listopadu 2010 v 15:47 | Reagovat

hezkéééééééé další dílek prosím :D

9 Lan-Lain Lan-Lain | Web | 23. listopadu 2010 v 20:51 | Reagovat

další!!!další!!!další!!! honem!!!honem!!!honem!!! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama