lllllll Aktuálně: mě nic nenapadá :D


<<< hudba co mě fascinuje lll<<< on má tak dokonalej hlas! :3

Vždycky to tak bylo 2

26. prosince 2010 v 22:56 | Mitsuki |  Sasunaru - kapitolovky
Další díl, trochu delší :D

"Máš na stole oběd, jo?" vytrhl mě z přemýšlení ženský hlas od dveří. Přikývl jsem a ještě jednou jsem očima přejel nápis vyrytý ve dřevu postele, snad abych se přesvědčil, že ten znak tam opravdu je.

"Miláčku je to fakt dobrý." Usmál se Naruto s plnou pusou a pohladil Hinatu po ruce. Sklopil sem pohled do talíře a nabral další sousto rýže se zeleninou. Jak je možný, že i po tolika letech jsou moje city k němu stejný? Proč žárlím pořád stejně, když se k němu někdo přiblíží? Ten znak na jeho posteli mě překvapil. Co to mělo znamenat? To je jedno, stejně to psal nejspíš dávno. Teď si prostě našel někoho, s kym je šťastnej a já jsem jen jeho kamarád, co momentálně nemá kde spát.
"Už nemám hlad, ale děkuju." Vstal jsem, odnesl talíř na linku a odešel jsem do koupelny.

Vešel jsem do větší koupelny.Byla tam veliká vana po pravé straně,po levé byly dveře na záchod a přímo naproti mě bylo umyvadlo.Kachličky byly žluto-oranžové a už na pohled příjemně hřály.Zavřel jsem za sebou dveře a přistoupil k umyvadlu.Chodidla mi hladil měkký kobereček.Opřel jsem se rukama o umyvadlo a podíval se na sebe do zdrcadla nad ním.Nevypadal jsem dvakrát k světu.Po dlouhé a namáhavé cestě jsem byl špinavý a kruhy pod mýma černýma očima dávali jasně znát,že jsem dlouho pořádně neodpočíval.Pustil jsem vodu a šplíchnul si jí na obličej.Probudilo mě to,ale stále jsem nebyl spokojený.

,Ťuk,ťuk´ozvalo se na dveře.

,,Sasuke nesu ti ručník,"oslovil mě Naruto.
Přešel jsem ke dveřím a otevřel je.Znova mě do očí uhodila jeho krása.Jak rád bych teď zvednul ruku a pohladil ho po jeho jemném líčku,jak rád bych si ho přitáhl k sobě a dal mu jako poděkování lehký polibek.Jen na malinkou chviličku okusit jeho rty,ale nic takového já udělat nemůžu.

,,Děkuju,"usmál jsem se na něj a vzal si ručník.

,,Ty se usmíváš,"vydechl překvapeně.

,,Proč bych neměl?"zeptal jsem se a pozdvyhnul obočí.

,,Nikdy ses moc neusmíval.Já jen,že ti úsměv hrozně sluší,"řekl a líčka mu jemně zrůžověla.

,,Děkuju.Můžu si dát koupel?"zeptal jsem se ho.

Na to jenom přikývnul.

,,Nechám tě osamotě,"dodal ještě a odešel.

Zavřel jsem za ním dveře a s úsměvem na mé tváři jsem si počal napouštět vodu.Ručník,takový světle zelený,jem si pověsil vedle vany a sednul jsem si na její okraj.Máchal jsem rukou v teplé vodě.Bylo to příjemné a když jsem potom zmerčil pěnu do koupele,neváhal jsem a přidal jsem jí tam.Když byla vana napuštěná,sundal jsem si oblečení a šupnul do ní.Tělem se mi šířilo příjemné teplo a já se uvolňoval.Seděl jsem tam chvíli,ale pak mě únava z cesty překonala a já ani nezaregistroval,že jsem usnul.

"Sasuke? Sasuke! Hej, no tak!" pomalu jsem otevřel oči a první, co jsem uviděl, byl jeho obličej jak se naklání nad tím mým. Nejdřív sem si vůbec neuvědomoval, kde to vlastně jsem, ale byla mi hrozná zima. Až když jsem se pohnul a ucítil kolem sebe vodu, došlo mi, že jsem ještě pořád ve vaně, kde už byla studená voda a pěna kamsi vymizela.
"Není to moc dobrý, usínat ve vaně." Postavil se a sebral ručník z věšáku vedle vany.
"Vstávej, nebo nastydneš." Pokynul mi, tak jsem se zvednul a vylezl na kobereček. Brr, byla tam fakt kosa a tak jsem byl rád, když kolem mě omotal ručník.
"Rychle se osuš, přinesu ti zatím nějaký čistý oblečení." Odešel z místnosti a já se na sebe zadíval do zrcadla. Z mokrých vlasů mi kapala voda a moje bledá pokožka byla ještě o něco bledší než obvykle. No nic moc sexy pohled to asi nebyl, radši jsem se osušil a uvázal jsem si ručník kolem pasu.
"Můžu dál?" ozvalo se zpoza dveří, tak jsem k nim přešel a otevřel je. Naruto už tam čekal s hromádkou čistého oblečení v rukou.
"Děkuju." Vzal jsem si to od něj a rychle jsem se do toho převlékl. Půjčil mi ještě svůj župan, aby mi bylo teplo a uvařil horký čaj.

Vyšel jsem z koupelny a sednul si na pohodlný gauč v obýváku.Naruto přede mě položil onen zmíněný čaj a posadil se naproti mě do křesla.Předklonil se ,lokty se opřel o kolena a hlavu si položil na ruce.Vypadal tak sladce.Přemohl jsem nutkání se po něm vrhnout - jako vždy - a vzal jsem do rukou hrníček.Příjemně hřál a tak jsem z něj trochu usrknul.Čaj byl neobyčejně dobrý.Jak taky jinak,když ho připravoval Naruto.Bývaly časy,kdy žil jenom na čaji,když mu došel instantní ramen,já jsem nebyl ve vesnici a byl nemocný.Kdykoliv totiž byl nemocný a neměl jídlo,nosil jsem mu z obchodu instantní ramen,nebo jsem ho donesl čersvý rovnou od Teuchiho.Vzpomínal jsem na ty časy,že sem si ani nevšimnul,kdy si ke mně přisednul.Poklepal mi na rameno,aby upoutal mou pozornost,ale tímhle lehkým počinem mě tak hrozně vylekal,že mi hrníček vyletěl z rukou a vylil svůj obsah rovnou na Naruta.

,,Ježiši promiň!"vypadlo ze mě,než jsem se mohl zarazit.

Vyvalil na mě své veliké,modré oči a čelist mu poklesla o pár centimetrů dolů.Nevypadalo to,že by se staral o polité oblečení.

,,Co?"zeptal jsem se opatrně.

,,T-ty ses omluvil!OMLUVIL!"zvýšil hlas a po tváři se mu rozlil šťastný úsměv.

Vrhnul se mi okolo krku a přimáčknul se na mě mokrým oblečením.

,,Omluvil se mi Uchiha,omluvil se mi Uchiha ..."mlel stále dokola a svíral mě v objetí.

S povzdychem jsem si ho přitáhnul blíže za pas.Cítíl jsem na sobě jeho teplo ,tedy spíše teplo toho vylitého čaje,ale co,bylo na něm - blázní xD dělám z Uchihy blázna xD - a tudíž bylo jeho.
Cítíl jsem,jak mu bije srdce,jak se opírá každým stahem o jeho hruď a sekunduje tomu mému,které se jeho přítomností v mé blízkosti rozeběhlo ještě rychleji.

,,Kluci,musím jít za Tsunade-sama.Volá mě, asi pro mě má nějakou misi,"ozvalo se za námi hlasem tichým skoro jako vítr a do nosu mě praštil ten sladký puch.

Naruto se ode mě odtrhnul takovou rychlostí,že mi málem utrhnul ruce,které byly okolo jeho pasu.Vyskočil na nohy a rozeběhnul se k Hinatě.Objal jí okolo pasu a přitisknul si jí na sebe,jako jsem si ho před tím držel já.

,,Tak ahoj zlato,"rozloučil se a políbil jí.
Nemohl jsem se na to koukat,jak si tam strkají jazyk až do krku.Trhalo mě to na kusy a tak jsem se otočil.Vzal jsem do ruky hrníček a vstal,abych ho dal do kuchyně.Mezitím,co jsem konal tuhle práci se ti dva rozloučili a pak se ozvalo jenom klapnutí vchodových dveří.Byl jsem s Narutem sám.Otočil jsem se za ním.Stál tam uprostřed pokoje,celý politý od čaje a smutně se díval na zavřené dveře.

,,Neboj vrátí se ti,"uslyšel jsem svá slova.

Můj vnitřní hlas řval:

,,JOOOOOOOOO budu s ním sám,SÁM!!!",ale já byl zticha.

,,Vždyť já vím,"odpověděl již se svým typickým úsměvem na rtech.

,,Jdu se převléknout,"oznámil mi.

Čekal jsem,že se třeba odšourá někam do nějakého pokoje,ale on se začal svlékat už tady v obýváku.Nasucho jsem polknul,když jsem uviděl jeho vypracovanou,teď odhalenou.Hlavou se mi začali honit perverzní myšlenky a z nosu mi vytekl proužek krve.Rychle jsem se otočil,aby jí nezaregistroval a umyl si obličej ve dřezu.

Svléknul si i kalhoty a jen v trenkách přešel do koupelny a hodil mokré oblečení do pračky. Já jsem si mezitím utřel obličej a radši už bez čaje nebo čehokoliv jiného, co se dá vylejt, jsem na něj čekal v obýváku. Za chvíli se vrátil bohužel už v oblečení a posadil se vedle.
"Vážně ses za tu dobu změnil, ale jenom k lepšímu." Usmál se a opřel si hlavu o moje rameno, zatímco vzal do rukou ovladač a zapnul televizi. Opět jsem ucítil jeho vůni, nenápadně jsem k němu otočil a naklonil hlavu, bylo to ještě intenzivnější a já měl chuť vtisknout mu polibek do té jeho blonďaté záplavy vlasů.
"No a co ty a holky, za tu dobu cos byl pryč, hm?" zvedl ke mně hlavu, jenže já byl stále nakloněný nad ním, takže teď jsme od sebe byli obličeji jen malý kousek a mě se na okamžik zastavil dech a srdce mi skoro vyletělo z hrudi.
"To-totiž…" zašeptal jsem a radši jsem se rychle odtáhnul do bezpečné vzdálenosti, jinak bych se neudržel a skočil po něm.
"Nic zvláštního." Pokrčil jsem rameny a snažil se potlačit krev vlévající se mi do tváří.
"Co je to za odpověď? Tak něco asi bylo, ne?" šťouchnul do mě a já nevěděl, co mu na to říct.
"No…um jo…" propaloval jsem pohledem podlahu z tmavého dřeva a uklidňoval se. Naruto si povzdechl a protočil očima.
"V tej výřečnosti ses moc nezměnil. No tak, seš přece nejlepší kámoš, ne? Klidně se mi svěř…"
"Prostě nemam, co ti k tomu říct." Chtěl jsem tohle téma uzavřít a prostě se o něm nebavit, doufal jsem, že to pochopí a přestane se mě ptát.

Jenže to by nebyl Naruto,kdyby to pochopil.

,,Ale určitě je toho spousty!"řekl a přeměřil si mě pohledem.
,,Dělej.Neublíží ti to,"pobízel mě.

Vřelo to ve mě jako v kotli.

,,Žádný holky nebyly.Nesnáším holky.Jsou namyšlený a příšerně sladce páchnou,"odpověděl jsem příkře.

,,Takže seš jako na kluky?"zeptal se a v očích mu zajiskřilo.

Copak ty jiskřičky asi znamenaly?Kdyby jen věděl,že nejsem jen tak na nějaký kluky,že sem konkrétně na něj.

,,Echm ... Jo,"odpověděl jsem po chvíli váhání.

,,Tý jo,"vyšlo z něj.

Oči mu jen hrály a svítili,jako hvězdy na noční obloze.Jak já je miloval.

,,To sem nevěděl,"dodal potom a stočil svůj blankytný pohled zpátky na obrazovku televize.

,,Tak tě trochu uvolníme.Dneska večer otvírají novej podnik.Zajdem tam a zapijeme tvůj návrat a tvou orientaci,"řekl zvesela.

Nevypadalo to,že by s mou orientací měl nějaký problém.Na tváři se mi usadil spokojený úsměv.

,,Kolik je hodin?"zeptal jsem se ho.

Natočil svou zlatou hlavu za nás.

,,Je půl sedmé večer,"odpověděl.

,,A kdy to začíná?"optal jsem se znova.

,,Přesně v devět.Máme ještě času,ale pokud se budeš chtít nějakýmu klukovi líbit,musíš vypadat jinak.Pojď něco ti půjčím,"nadhodil.

Přikývnul jsem a zvednul se z pohovky.Popadnul mě za ruku a táhnul mě za sebou do schodů.Pak zabočil do jedněch velikých,dvoukřídlých dveří a ocitli jsme se ve velké ložnici.Naproti dveřím se nacházela manželská postel a po pravé straně byly skříně.Nalevo bylo okno s dveřmi na malinký balkonek.Zastavili jsme až před skříněma a Naruto jednu z nich otevřel.Vytáhnul z ní černou košili a černé,kožené kalhoty.Kde to vzal? To sem se nedozvěděl,protože mě hodil na postel.

,,Sundej si to tričko i kalhoty a skus si tohle,"přikázal mi.

Poslechl jsem ho a sundal si modré tričko a béžové kraťasy a navléknul se do kožených kalhot a černé košile,u které jsem nechal rozepnuté první dva knoflíčky.Naruto se na mě podíval a já viděl jasné úznání v jeho očích.Sám se navlekl do džínů,které byly na několika místech roztrhnuté a do bílého,volného trička s dlouhým rukávem,které mělo na prsou černý,velký nápis : SEXY BOY.Musel jsem s tím nápisem souhlasit.V mých ústech se asi otevřela stavidla slinných žláz.Měl jsem co dělat,abych neslintal.

"Tak co na to řikáš? Bral bys mě?" řekl ze srandy a začal přede mnou kroutit zadkem.
"Hehuehem…" vydal jsem ze sebe takovej zvuk, jako když se vám zamotá jazyk a vy nevíte co říct. Hlavou mi běhá jenom jedno slovo: ANO. Ale nahlas ho říct nemůžu, tak jsem jen nasucho polknul a nervózně jsem se poškrábal na hlavě.
"J-jo…sluší ti to…"řekl jsem po pravdě a
přikývnul jsem. Přešel jsem k zrcadlu, které se nacházelo na vnitřní straně dveří od skříně a zadíval jsem se na sebe. Sám bych se asi do toho oblečení, které mi Naruto vybral, neoblékl, ale musim říct že mi to celkem i sedne. Naruto ke mně přešel zezadu a opřel si bradu o moje rameno. Cítil jsem, jak se mi jeho ruce omotaly kolem pasu.
"Co?" stále jsem se koukal do zrcadla, my dva, vážně by nám to slušelo…
"Myslím, že takhle tam můžeme jít oba." Zhodnotil to s úsměvem a věnoval mi malou, kamarádskou pusu na tvář.
"Ale ještě to něco chce, pojď." Chytnul mě za ruku a táhl o kus dál do koupelny, kde mě posadil na okraj vany.
"Tvoje vlasy." Vzal z poličky kartáč a začal mi jemně pročesávat vlasy, bylo mi to moc příjemný, tak jsem zavřel oči a užíval si tu chvíli. Ta ale netrvala nějak zvlášť dlouho, když byl Naruto se svou prácí hotov, kartáč odložil a vzal do rukou vosk na vlasy. Krabičku otevřel a trochu toho nabral na prsty, rozetřel a pak s nimi začal upravovat moje vlasy. Nakláněl se nade mnou s takovým zabraným výrazem, že ho nešlo nepozorovat.
"Tak, hotovo!" jeho už napohled měkké rty se roztáhly do úsměvu, když jsem si zase stoupl a podíval se na sebe.
"Um…" otáčel jsem hlavu na obě strany, abych si svůj účes pořádně prohlédnul. Vzadu mi to stálo jako obvykle, ve předu mě vlasy sčesal do obličeje a mírně rozcuchal, no menší změna tam byla a mě se to takhle líbilo.
"Je to moc pěkný, díky." Úsměv jsem mu oplatil.
"Pořád si nemůžu zvyknout na to, že děkuješ nebo se omlouváš a všechny takovýhle projevy, který bych z tebe tenkrát nedostal." Pousmál se a opláchl si ruce v umyvadle, vypadal spokojeně.

Divil by ses hochu.Ty bys ze mě tyhle projevy vytáhnul kdykoliv.Pokrčil jsem rameny.Neměl jsem co k tomu říct.Kdybych tohle přiznal,asi by mu to docvaklo a to já nechtěl.Jak ho znám trápil by se.On žije především pro ostatní.Neskutečně by ho užíralo,kdyby se dozvěděl,že ho miluju a musím se dívat na něj a na Hinatu.

,,Máme ještě dost času,ale tak co kdybychom si vyšli na procházku?Přece jenom taková noční Konoha ... "nadhodil a já přikývnul.

Proč ne?Bude to příjemné,jít jen tak s ním.

,,Jdem?"zeptal se.

Ani nepočkal na mojí odpověď a vyrazil z pokoje,po schodech dolů.Rychle jsem ho dohnal a zastavili jsme se jen,abychom vypnuli televizi v obýváku.Potom jsem vyšli před dům.Naruto zamknul a my se vydali bok po boku na procházku.Nesmírně jsem si jeho přítomnost užíval.Popichovali jsme se ,smáli jsme se a já se cítil,jako bych se vznášel někde v oblacích.Byl jsem tak neskonale šťastný.V tuhle chvíli jsme byli jen my dva pro sebe.Házeli jsme po sobě různými vtipnými hláškami a hlasitě jsme se smáli.Lidé okolo kterých jsme procházeli se na nás dívali,jako na nějvětší blázny světa a že jsme v tuhle chvíli byli.

,,Jé hele už je devět,"prohlásil Naruto.

,,To uteklo rychle,"odpověděl jsem mu.

,,Když se člověk baví,"řekl s úsměvem.

,,Hele jdem ne?Prodloužíme si večer v tom novém podniku,"dodal ještě a už mě za ruku táhnul napříč celou Konohou.

Zachvíli už jsme stáli před vchodem do podniku s příhodným názven : Heaven.Musel jsem se tomu uchychtnout.Naruto mě vtáhnul dovnitř a posadili jsme se k baru.Poručil nějaký pití a když před námi leželo,napil jsem se aniž bych tušil co to je.První jsem si připili na mě,ale čím víc jsme toho do sebe házeli,tím jsem si připívali na nesmyslnější věci.První jsem si připíjeli,ale pak se to zvrhlo do hry o to kdo toho vypije víc.Předháněli jsme se neskutečně a byli jsem zase zpátky v čase jako ti staří rivalové,ale naší zábavu přerušil barman,který nám odmítnul nalít.S brbláním jsme se vydali k Narutovi domů podpírajíc jeden druhého.Nemusím říkat,že to nebylo dvakrát stabilní.

Naruto začal zpívat nějakou písničku, co měla vážně chytlavou melodii a tak jsem se k němu přidal. Křičeli jsme na celou ulici a smáli jsme se a bylo nám to jedno, hlavně že jsme se dobře bavili.
"P-počkej…" zastavil mě najednou na chodníku.
"Je tohle náš dům nebo ne?" přimhouřil oči a soustředěně si prohlížel barák před námi. Vytáhnul klíče a snažil se trefit do zámku, jenže mu to vůbec nešlo a tak začal bouchat na dveře, kdyby náhodou byla Hinata už doma. Chvíli se nic nedělo, ale pak se otevřeli dveře a z nich vylezla nějaká stará babka, co na nás hned začala řvát.
"Tak to asi nebude tvuj byt hele," začal jsem se smát a táhnul ho pryč.
Nakonec jsme se ve spleti baráků dostali až před ten správný a když se Narutovi konečně podařilo odemknout, zapadli jsme dovnitř. Šel jsem směrem ke gauči, ale zakopnul jsem a reflexně jsem se chytnul toho, co bylo nejblíž - Naruta, takže jsem ho vzal sebou a oba jsme skončili na zemi.

Smáli jsme se jako pominutí než nám došlo - respektive mě došlo - v jaké jsme situaci.Naruto ležel podemnou a já měl ruce vedle jeho hlavy a stál jsem na čtyřech nad ním.Díval jsem se na jeho pitím růžová líčka a smích mi zmrznul na ústech.Najednou jsem se tvářil hrozně vážně a Naruto ,když to postřehnul taky zvážněl.Dívali jsme se jeden druhému do očí ,pak už jsem to nevydržel a políbil ho.Nebral jsem ohledy na nic,jen jsem ho líbal a jaké bylo překvapení,když se do polibku přidal.Mé srdce mohlo puknout štěstím.Líbal jsem svou lásku,člověka,který pro mě byl víc jak vlastní život a on mi to oplácel.Ruce nezůstaly dlouho pozadu a nedočkavě se začaly dotýkat těla před sebou.Tiskli jsme se na sebe,jako bychom se nikdy neměli odtrhnout.
Vytáhnul jsem ho na nohy a nějak jsem ho dokormidloval k sedačce v obýváku.Shodil jsem ho na ní a s ním jsem upadnul i já.Nevypadalo to,že by mu moje váha vadila.Tisknul mě k sobě a hladil jednou rukou na zádech a druhou mi čepýřil vlasy.Opustil jsem jeho chutné rty a ústa a přesunul svou péči na jeho krk.Přejížděl jsem po něm jazykem a když jsem narazil na citlivé místečko mezi krkem a ramenem udělal jsem mu tam malinkou růžovou značku.Tenkrát poprvé zavzdychal.

a teď ještě dodatek xD
Tak a teď čekejte xD lidi zlatí,já vás tak ráda napínám xD né že by to někdo četl xD ,ale teď jsme s Lan nějak mimo a další díleček bude až ten týden po nástupu do školy,pokud né pozdějš.Nemáme čas,ale možná pokud se opravdu přemůžeme a nebudeme se muset učit v neděli 3.1.2011 nebo jen málo ( jasně xD ) tak bychom se do toho pustili.Zatím čekejte moje jashiňátka xD čekejte holoubci xD
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Asuky=3 Asuky=3 | Web | 27. prosince 2010 v 15:34 | Reagovat

Ježiši to je krásný :DD ;-) strašně moooc :D Prej : UChiha se mi omluvil, Uchiha se mi omluvil :D

2 terkic terkic | Web | 28. prosince 2010 v 0:19 | Reagovat

chjo ten čas je na nás zlej, ptz ho nemáte, abyste mohli psát :-| :D já chci další díl

3 Mia-san Mia-san | 28. prosince 2010 v 20:50 | Reagovat

Jooo, tahle kapitolovka má hodně do sebe... Moc se mi líbí a jako budu věrně očekávat další kapču ;-)

4 Iruka sensei tvoje SBí Iruka sensei tvoje SBí | Web | 29. prosince 2010 v 19:39 | Reagovat

Totok je naprosto famózní povídka, maximálně ji žeru!!! :-D  :-D  :-D  ;-)

5 Ada Ada | 8. ledna 2011 v 10:04 | Reagovat

No to vy česi ste už v škole? My máme o týždeň dlhšie prázdniny, ale za to pokračovanie, by som sa kľudne vymenila! Je to kawaii!! Milujem Sasunaru, tak rychlo ďalšiu časť!!...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama