lllllll Aktuálně: mě nic nenapadá :D


<<< hudba co mě fascinuje lll

<<< on má tak dokonalej hlas! :3

School time 6

12. dubna 2011 v 19:26 | Mitsuki |  Sasunaru - kapitolovky

Tak jste se konečně dočkali :D Tahle povídka mě vážně baví. :D

Když jsem dorazil na místo, bylo něco málo před domluvenou hodinou a Naruto tu ještě nebyl. Ze školy naproti vycházelo posledních pár opozdilců, kteří měli školu do půl druhé, jinak to tu v podstatě zelo prázdnotou. Posadil jsem se na kraj kamenné kašny, ze které proudila voda a její šumění mě příjemně uklidňovalo. Po chvíli jsem si zdálky všimnul přicházející osoby, zkoumal jsem, jestli je to Naruto, ale zrovna tím směrem mě svítilo do obličeje sluníčko, takže jsem skoro neviděl. Až když přišel o něco blíž, ujistil jsem se, že je to opravdu on. Uznale jsem ho sjel pohledem, to oblečení mu vážně sedlo.
"Promiň, ujela mi tramvaj. Nečekáš tu dlouho?" omluvil se trochu zadýchaně, když se zastavil vedle mě.
"Ani ne, jen chvilku. Půjdem?" kývnul jsem na něj a stoupnul jsem si.
"A kam?"
"Někam se projít, nebo tak. Na náměstí je nová kavárna, chtěl bych se tam podívat…" navrhnul jsem, "ale jak chceš," pokrčil jsem rameny.
"Jo, ta vypadá fajn a můžem to tam vzít pěšky kolem řeky." Oba jsme se vydali pomalým krokem kolem školy dolů, k řece. Dlouhá ulička podél, lemovaná stromy, sem tam lavičky, na kterých seděli ať už zamilované páry, nebo partičky kamarádů a občas kolem nás někdo prošel nebo projel na kole. Paprsky se odráželi od protékající vody, prostě ideální místo.
"Co kdyby sme si tu na chvíli sedli?" ukázal Naruto na volnou lavičku, kolem které jsme právě procházeli.
"Tak jo." Přikývl jsem a oba jsme se usadili vedle sebe.
"Pořád nemůžu uvěřit tomu, že si to přijal." Začal mluvit.
"Já pořád nemůžu uvěřit tomu, že ses mě zeptal."
"Ale trvalo mi to…"
"Jak dlouho už ses rozhodoval?"
"Uhm…no moc dlouho ne…" všimnul jsem si jemně růžového nádechu jeho tváří a musel jsem se tomu pousmát. Ale v podstatě je to roztomilý.
-
Nějakou dobu jsme jen seděli vedle sebe a povídali jsme si. Bylo mě s ním tak dobře, že jsem ztratil pojem o okolí a hlavně ta jeho vůně, když se ke mně naklonil, aby mi ukázal něco na mobilu. Mohl bych to vdechovat celý den. Opřel jsem si hlavu o jeho rameno, ale trochu nešikovně jsem se o něj otřel nosem, který na to okamžitě zareagoval palčivou bolestí a já se neubránil hlasitějšímu "Au!"
"Jsi v pohodě?" otočil se ke mně.
"Um…jo…jen je to ještě citlivý…" trochu jsem se zastyděl a radši jsem sklopil pohled.
"Fakt? Ukaž, jak dlouho to budeš mít?" naklonil se ještě blíž, k mému obličeji a prohlížel si moje zranění na nose. Když jsem se znova podíval nahoru, málem mě trefil šlak, protože jsem nečekal, že bude takhle kousek ode mě.
"N-nevim…nějakou chvíli asi jo…" nervózně jsem po něm těkal očima a nevěděl jsem, kam se dívat dřív. Jestli na ty vytvarované rty, bezchybné tváře nebo jeho pronikavé oči…
"No…," přiblížil se ještě víc, "měli by jsme jít do tý kavárny, nebo se tam vůbec nedostaneme." Dokončil větu a zase se odtáhl. Omámeně jsem přikývl a tak jsme se vydali dál směrem na náměstí.
Usadili jsme se na pohodlné černé sedačce v rohu a během chvilky nám servírka přinesla nápojové lístky. Otevřel jsem tenký sešit a začal jsem vybírat z toho spousta nápojů.
"Latté…Macchiato…Espresso…jak má člověk vědět, co z toho?" projížděl jsem řádky s různými názvy a nemohl jsem se rozhodnout.
"Já si teda dam mandlovou čokoládu." Zaklapl to Sasuke a odložil na stůl.
"To zní dobře…" ozvalo se zadumaně z mojí strany.
"Co tam tak dlouho zkoumáš?"
"Um…nic…" položil jsem to radši na stůl taky a během chvilky už u nás byla obsluha, aby si zapsala naší objednávku a zase odešla. Nakonec jsem řekl jen obyčejné latte.
-
Čas ubíhal a s Narutem jsme se za tu dobu, dá se říct, sblížili mnohem víc, než doteď. Měli jsme o dost víc času než ve škole nebo když ke mně chodil na doučování a tak jsme toho stihli probrat spoustu. Od školy přes kamarády, vztahy, rodiče, oblíbené věci nebo jsme jen tak kecali o kravinách, ale bylo nám fajn. Z Narutovo strany šlo jasně vidět, že je ze mě úplně hotovej. Je průhlednej jak papír. Ach jo, to je ale šílenej kluk…Kde bere tu jistotu, že to mam stejně? No, asi má pravdu...NE! Ani náhodou! Nikdy jsem nikomu nedal šanci, dostat se tak blízko mě. Jak to jen dělá? Pozoroval jsem jeho typický, široký úsměv. Vrtá mi to hlavou.
"Sasuke? Posloucháš mě?" zamával mi rukou před obličejem, až jsem leknutím nadskočil.
"Jo…sorry." Napil jsem se ze svého hrnečku, už trochu vychladlé, ale stále dobré čokolády a při tom jsem blaženě přivřel oči. Je to tak dobrý! Pak jsem uslyšel Narutovo vyzvánění a pak jeho hlas, když to zvednul.
"Ano?...Jasně…jo mami, neboj…určitě…tak zatím." Odložil mobil od ucha a schoval ho do kapsy.
"Za hodinu mam bejt doma…rodiče někam odjížděj a chtěj mě ještě vidět." Protočil očima.
"To máme ještě nějakej čas, tak můžem zaplatit a bejt chvíli venku, co ty na to?" zeptal jsem se ho a když souhlasil, počkali jsme na obsluhu. Už jsem vytahoval peněženku, že to zaplatím, ale Naruto mě zastavil a stál si za tím, že to zaplatí za oba. Nedal si to vymluvit. Prý když mě pozval, tak je to samozřejmost.
Když jsme oba vyšli ven, už nesvítilo tolik sluníčko a foukal přeci jen studenější vítr. Těch pár hodin vevnitř bylo znát, ovšem město bylo ještě plnější, než předtím. No jo, je pátek. Všichni se jdou někam bavit, nejčastěji do hospody nebo nějakého klubu. Mě tohle nikdy moc nelákalo, takže jsem páteční nebo sobotní večery většinou trávil doma. I tam se dá najít celkem dost zábavy… (>:D) Nejradši bych doprovodil Naruta domů, ale vzhledem k tomu že nebydlí zrovna nejblíže ode mě, šel sem s ním alespoň na zastávku, kde jsme se posadili a trávili spolu ještě chvíli času, než bude muset jet domů.
-
"Tak se uvidíme v pondělí…" vstal Naruto, když mu přijel autobus a spoustu lidí začlo vystupovat a nastupovat, takže to nějakou chvíli trvalo.
"Um, jo…" přikývnul černovlásek a už už se otáčel k odchodu.
"P-počkej ještě!" zarazil ho s trochu načervenalými tvářemi jeho kamarád.
"No?"
"Já…no…děkuju za dnešek. Bylo to moc fajn." Pohupoval se nervózně na nohou a hrál si s okrajem jeho rukávu.
"Jo. To bylo." Pousmál se Sasuke a čekal, co z něj vypadne. Naruto se konečně rozhoupal a přišel k němu blíž. Chytnul jeho tvář do dlaní a políbil ho, až se mu z toho skoro podlomily kolena.
"Měj se…" usmál se ještě na něj, než zmizel v davu lidí v autobuse.
"Ty se taky měj, Naruto…" zašeptal si už sám pro sebe, s pohledem na odjíždějící MHD, než se také otočil a vydal se směrem domů.
-
"Čau mami, tak sem tu." pozdravil při vstupu do dveří Kushinu, která rovnala na chodbě kufry.
"Ahoj, no konečně, už sem myslela že nedorazíš." Usmála se na něj.
"Za jak dlouho odjíždíte?"
"Asi za dvacet minut. Jirayia se na tebe zejtra skočí kouknout, ne že budeš dělat kraviny. Nějaký jídlo máš v ledničce, peníze jsme ti nechali na poličce v kuchyni, mělo by ti to stačit. A koukej chodit do školy, žádný zátahy. Všechno se dozvím." Pohrozila mu prstem.
"No jo, neboj. Budu hodnej." Kývnul hlavou, že rozumí a pomohl jim odnést věci do auta.
"Tak se mějte." Zamával jim, když se po nějaké době konečně šli posadit do sedaček a vyrazit na cestu.
"To byl teda den…" řekl si pro sebe Naruto se šťastným úsměvem, když ležel večer v posteli a v hlavě si stále přemítal jeho dnešní rande a nakonec polibek. Nakonec usnul s úsměvem na rtech a novou, kvetoucí láskou v srdci.

 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Smajli Smajli | Web | 12. dubna 2011 v 21:35 | Reagovat

Až budu mít o velikonočních prázdninách čas, přečtu si to celý, ale tahle kapitola mě navnadila! =) A ten obrázek k příběhu je boží *_*

2 terkic terkic | Web | 12. dubna 2011 v 22:23 | Reagovat

jéé konečně je to tu, už sem si říkala, kam se tahle povídka poděla:-)

3 Konduto Konduto | 14. dubna 2011 v 20:24 | Reagovat

To je hezky :-D jen dál a dál :-P

4 hanies-stories hanies-stories | Web | 15. dubna 2011 v 20:52 | Reagovat

Originální příběhy, žádný fan fikce :)
Navštiv prosím mé stránky s povídkami
http://hanies-stories.blog.cz/
děkuju za pozornost

jinak kráááááááásnej web =DDD (taky yaoi fanynka ♥)

5 Lan-Lain Lan-Lain | Web | 26. dubna 2011 v 13:52 | Reagovat

super :D ... povedlo :D ... mohly bychom pokročit v dalším dílu vttb .. co ty na to?

6 pa3cia pa3cia | 26. dubna 2011 v 18:35 | Reagovat

vauu :) skvela poviedka už sa strašne tešiim na dalšie dieli :-D  :-P

7 paja paja | 16. května 2011 v 19:37 | Reagovat

nádhera, dokonalý, úžasný... nemám slov, kdy bude pokračování?

8 Mitsuki Mitsuki | Web | 17. května 2011 v 15:30 | Reagovat

Teď nemám do čtvrtka k dispozici počítač a ani moc času kvůli písemkám, ale mam rozepsaný pokračování, tak se budu snažit to co nejdřív dopsat :) ;-)

9 Asuky=3 Asuky=3 | Web | 10. června 2011 v 12:09 | Reagovat

Povídka se moc povedla :DD iaaaa :D ja se zblaznim :-)

10 Carolline Carolline | E-mail | Web | 12. června 2011 v 12:18 | Reagovat

kdy tu prosím bude další?? :)

11 Mitsuki Mitsuki | Web | 13. června 2011 v 19:00 | Reagovat

Carolline: vždyť už je to dokončený... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama